Co je to střet civilizací?

Dějiny světa jsou plné vnitřních a vnějších konfliktů. Ne každá z těchto válek by se však dala nazvat „střetem civilizace“.

Střet civilizace byla kniha z roku 1996, kterou napsal americký politolog Samuel Huntington. Stručně řečeno, kniha uvádí, že náboženské a kulturní rozdíly budou klíčovým výchozím bodem konfliktů mezi různými skupinami ve světě po studené válce . Kniha obviňuje zejména islámský extremismus jako největší hrozbu pro světový mír.

Tato teorie je od svého vzniku velmi kontroverzní. Nástin teorie a její hlavní kritiky jsou k dispozici níže.

Co Je To Civilizace?

Na světě existuje mnoho typů civilizací – nicméně „západní“ kultura a islámská kultura byly označeny jako dvě z nejobsáhlejších na světě. Obecně platí, že západní svět se skládá z Evropy a dalších míst, kde se Evropané usadili v minulosti, jako je Kanada, Austrálie a Amerika, zatímco islámský svět se soustředí hlavně v severní Africe a na Středním východě. Huntington ve své knize věnoval těmto dvěma světům velkou pozornost a obsáhle je popsal a vysvětlil, jak tyto dva mohou způsobit konflikty ve světě.

Proč Se Civilizace Střetávají?

Samuel Huntington věřil, že existují aspekty jak islámské, tak křesťanské (západní) kultury, které byly předurčeny ke vzájemnému střetu. Je to zejména kvůli povaze náboženství „všechno nebo nic“, kde stoupenci věří, že pouze jejich víra je ta správná, a používají ji k ospravedlnění činů, které by mohly být dokonce násilné.

Huntington také věřil, že civilizace se střetávají, protože je od sebe odděluje jazyk, tradice, kultura, historie a náboženství. Pokud jde o střet mezi křesťanstvím a islámem, Huntington zdůraznil, že střetu se nelze vyhnout, protože dvě hlavní náboženství (islám a křesťanství) stále tvrdí, že jsou „jediným pravým náboženstvím“ na světě. Kromě toho Huntington tvrdil, že zatímco se svět s globalizací zmenšuje, interakce po celém světě narůstají a zesilují to, co Huntington nazývá „civilizačním vědomím“: know-how o rozdílech mezi společnými rysy a civilizacemi uvnitř civilizace.

Jak Se Lze Vyhnout Střetu Civilizací?

Samuel Huntington navrhl tři typy obecných akcí, které může nezápadní civilizace použít v reakci na země v západní oblasti. Jedním z nich je, že nezápadní země se mohou pokusit dosáhnout izolace, aby si mohly zachovat své hodnoty a chránit se před invazí ze Západu. Za druhé, nezápadní země by mohly přijmout a být součástí západních hodnot.

Kromě toho se prostřednictvím ekonomické transformace mohou země mimo západní svět pokusit vyvážit západní moc. I když si stále zachovávají své hodnoty, mohou spolupracovat s jinými nezápadními zeměmi na dosažení vojenské síly a hospodářské spolupráce. Huntington věřil, že hromadění moci nezápadních civilizací a jejich skládání by mohlo přimět Západ, aby kultivoval lepší know-how základů kultury za jinými civilizacemi. V tomto ohledu přestane být západní civilizace považována za „univerzální“, protože různé civilizace budou schopny koexistovat a spojit se, aby utvářely budoucí svět.

Kritika Střetu Civilizací

Střet civilizací si vysloužil spoustu kritiky. Odsouzení civilizačního střetu různými jednotlivci lze organizovat do tří podkapitol: etická, metodologická a epistemologická kritika.

Epistemologická Kritika

Tato kritika odsuzuje střet civilizací pro jeho elitářský, realistický a orientalistický pohled. Tato kritika se trhá nad předpokladem přetrvávající pravděpodobnosti války mezi civilizacemi, která podle ní ukazuje strach, který je zakotven v politickém realismu.

Kritika také poukazuje na to, jak je jazyk „oni“ a „nás“ hluboce zakořeněn v Huntingtonově tezi a vytváří pocit jinakosti, který může otevřít dveře předsudkům.

Metodologická Kritika

Tato kritika uvádí, že Huntington zanedbává zohlednění vnitřní dynamiky a nesčetných složitostí islámu, stejně jako muslimského světa obecně. Tato kritika uvádí, že teorie střetu civilizací je přílišná generalizace a je selektivní.

Etická Kritika

Etická kritika kárá nemorální důležitost celé teze. Tvrdí, že střet civilizací je rozhodnutá teze, která napomáhá konkrétnímu zájmu a nepomáhá při předpovídání světových konfliktů.